Dřevorockfest 2019 proběhl ve velkém stylu a s mnoha změnami k lepšímu

V zámeckém areálu v Dřevohosticích probíhal již čtrnáctý ročník letního open-air festivalu Dřevorockfest. Oproti loňsku doznal zásadních změn zejména co se týče rozložení areálu a nutno podotknout, že to byly změny k lepšímu. Pevně ukotvené podium, které sloužilo kapelám v dřívějších letech už bylo pro potřeby festivalu takového rozsahu nevyhovující i co se týče technického zázemí pro kapely a výhled na něj taky nebyl bůhvíjaký, protože zkrátka bylo moc nízké. Letos tak posloužilo už jen jako příjemné zastřešené posezení pro diváky, odkud byl pěkný výhled na podium nové, moderní. Posíleny byly taktéž stánky s pivem a občerstvením a nikde se díky tomu nestály fronty. Pořadatelé se poučili z loňské nečekaně rekordní návštěvy a udělali vše pro to, aby panovala spokojenost na všech stranách, což se letos myslím podařilo a jak pro diváky tak i pro kapely bylo připraveno skvělé zázemí s dostatkem prostoru.

V Dřevohosticích nijak netroškaří co se týče hudebního programu a line-up byl opět našlápnutý tuzemskými rockovými hvězdami. Startovalo se už po poledni a program zahajovala mladá kroměřížská kapela DneskaNe. Do areálu jsme vcházeli ve chvíli, kdy na podiu začínala hrát téměř domácí crazy partička Tchoři, která zaujala především divokými převleky svého frontmana. Prvním z velkých jmen na podiu byla severomoravská Doga, a přestože Izzi už v úvodu v nadsázce upozorňoval publikum, že raději hrají za tmy, neboť za světla není na členy kapely hezký pohled, neplatilo to určitě o jejich show. Ta by sice za tmy vynikla daleko více, ale i v odpoledních hodinách dokázala Doga diváky pobavit svým profesionálně připraveným vystoupením, které zpestřily šlehající plameny a další efekty. Při klasických hitech jako Nejsi nevinná nebo Poletuju zpíval celý areál, který byl už v tu dobu slušně zaplněný.

Dogu, kterou ještě téhož dne čekal druhý koncert v Poličce, vystřídala na podiu kapela Krucipüsk s démonickým frontmanem Tomášem Hajíčkem. Kromě něj však v souboru oproti dřívějšku nezůstal kámen na kameni a kapela vystupuje ve zcela nové sestavě, přičemž místo za bicími zaujal frontmanův syn Tomáš Hajíček mladší. Krucipüsk jsem na živo neviděl už hezkých pár let (naposled, když měl Tomáš ještě hustý plnovous) a ani jejich poslední alba jsem popravdě nějak moc nesjížděl. V nové sestavě jsem je viděl vůbec poprvé a musím říct, že mě příjemně překvapili. Mělo to energii, bylo to tvrdě našlápnuté, výběr playlistu super a v neposlední řadě mě zaujalo zařazení dechové sekce na závěrečných několik pecek, mezi které patřily např. Cirkus dneska nebude, Rock´n ´roll to není prdel nebo Láska je kurva. Trumpetista, saxofonistka a pozounistka tomu dodali tu pravou šťávu navíc a vystoupení tak hezky vygradovalo. Podobná zpestření klasických rockových koncertů mám rád a tohle bylo moc fajn. Krucipüsk odehrál na závěr i novou pecku z připravované desky Country Hell, která výjde na podzim a jsem zvědav, zda ta čerstvá energie z nové sestavy bude znát i na CD.

Velkým jménem na Dřevockfestu 2019 byla bezesporu několikanásobná Slavice a pomyslná česká metalová královna Lucie Bílá, která vystoupila spolu s kapelou Arakain. Nejprve se dostal ke slovu Honza Toužimský, který odehrál několik klasických hitů od Arakinu, obdařených o jednu novinku z posledního alba a pak už přišla na řadu Lucie Bílá. Po malém zaškobrtnutí v úvodu první písně, kdy malinko nezachytila tempo, se pak ovšem již dostala do pohody a předvedla, že je právem nejlepší českou zpěvačkou napříč žánry. Energie z jejího hlasu je zkrátka silná jako zvon a i největší rejpal musí při shlédnutí jejího živého pěveckého projevu pomyslně smeknout. Zkrátka profesionálka každým coulem a to i mimo podium. Bílá zazpívala s kapelou větší část koncertu a dostala více prostoru, než v předešlých letech, kdy jen zahostovala na pár písní. Na vybraných koncertech, kterým byl i tento už je právoplatnou členkou Arakainu a společný repertoár mají za ta léta už obsáhlý. V závěru samozřejmě došlo i na několik duetů s Toužimským, kde nemohla chybět ani oblíbená Zimní královna a závěr obstarala klasika Apage Satanas, taktéž odzpívaná společně.

Jiřího Urbana staršího na pravé straně podia (z pohledu publika) posléze vystřídal Jiří Urban mladší se svou kapelou Dymytry. Ta se letos prezentuje s novými maskami a celkově pozměněnou image. Změny jsou u většiny členů k lepšímu a obzvlášť kytarista Gorgy má fantasticky drsnou masku, naopak u zpěváka Prothea se mi více líbila spíše ta předchozí verze a tahle je poněkud divná, obzvlášť z profilu. Ale zvyknu si. Dymytry každopádně odehráli skvělý koncert složený z těch největších dosavadních hitů a také scénu měli nasvícenou hodně originálně oproti jiným kapelám.Obzvlášť pro nás fotografy to byl oříšek. Show ovšem dokonalá a kapela má určitě pořád ještě našlápnuto k lepším zítřkům. V současné době nahrává v Německu nové album, tak uvidíme, s jakým materiálem poté vyrukují. Myslím, že kapela už dozrála i k nějakému tomu halovému turné, které by s novým albem bylo nasnadě.

To už si vyzkoušela i po nich nastoupivší kapela Traktor a sklidila na něm velký úspěch. Sklidila ho i zde na Dřevorockfestu, kde vystupovala i loni, ovšem ještě za světla. Tentokrát dostala lepší čas až po 23.hodině a plný zámecký areál si na ni samozřejmě rád počkal. Traktor je stejně jako Dymytry momentálně v kurzu a dnes už se stává headlinerem různých festivalů a právem si to zasluhuje za pýli, kterou tomu všemu muzikanti a jejich tým věnují. Je na nich vidět především velká pokora a vyzrálost a to se mi na nich líbí. Prostě i když jsou dnes už velkými hvězdami, tak si na ně rozhodně nehrají a žádné hvězdné manýry od nich ani v budoucnu nečekám, neboť jsou si dobře vědomí, odkud vzešli a mají rozum v hrsti. To samozřejmě vycítí i fanoušci a berou členy kapely i jejich tvorbu za své. Show povedená, ohně létaly, lidé se bavili a pro mnohé to byla sladká tečka za povedeným festivalem.

Ti, kdo však po Traktoru ještě neodešli, si mohli vychutnat divoké vystoupení ještě divočejšího rockera Viléma Čoka se svoji kapelou Bypass. Člen legendárního Pražského výběru tentokrát přijel se svou sólovou tvorbou, která určitě mnohé pobavila, i díky show a bohatým rekvizitám, které měl se sebou Vilém na podiu. Náš odvoz však bohužel již spěchal domů a proto jsme si nemohli jeho vystoupení vychutnat až do konce. Hrál totiž až v první popůlnoční hodině. Snad tedy příště v lepším čase.

Z letošního Dřevorockfestu jsme tedy odjížděli s pocitem skvěle zmáknutého festivalu a pohodové akce, kde všechno fungovalo. I v jednom dni se dá poskládat kvalitní festivalový line-up a do Dřevohostic evidentně kapely jezdí rády, stejně jako čím dál víc jejich fanoušků.

I z Dřevorockfestu pro vás připravujeme Festivalový speciál, kde jsme natočili a vyzpovídali v rozhovorech téměř všechny vystupující interprety. Sledujte tedy naše stránky, facebook nebo youtube kanál a vše budete mít z první ruky, jakmile video zveřejníme.

FOTOREPORT Z DŘEVOROCKFESTU 2019 ZDE!!!

Fotky rozdělené po jednotlivých kapelách najdete i na facebooku musicreport.cz