DŘEVOROCKFEST letos plnoletý a opět s hvězdným programem

Sváteční červencový den Cyrila a Metoděje je v Dřevohosticích už neodmyslitelně spojen s rockovým festivalem Dřevorockfest, který se letos konal už po osmnácté. Festival je špičkový v tom, že zde vidíte spoustu rockových hvězd během jednoho dne, přičemž program startuje už časně po obědě a poslední kapela dohrává po půlnoci. Program je pak specifický tím, že od počátku až do konce hrají kapely z první ligy a každá z nich by mohla dělat headlinera.

Rockový fanoušek si tady asi moc neodpočine, neboť každá z kapel většinou stojí za shlédnutí a tak na nějaké posezení u piva tu je čas maximálně v pauzách mezi kapelami. Naštěstí je tu myšleno na všechny a kapacity stánků s občerstvením se rok od roku rozšiřují, takže se netvoří ani nějaké přehnaně dlouhé fronty. Pořadatelé využívají dlouholetých zkušeností a festival opravdu rok od roku roste k dokonalosti. Letos jsme byli nahlédnout i do stanového městečka, kde je rovněž myšleno na komfort fanoušků, takže o kvalitní sociální zařízení a občerstvení tu taky není nouze. No a nové mobilní hajzlíky v backstage byly letos taky super, takže i na komfort účinkujících bylo dbáno dostatečně :) Festival si za ta léta vybudoval dostatečně velké jméno a je každoročně rockery hojně vyhledáván, neboť během jednoho dne tu můžou shlédnout naráz tolik kapel, co jinde za celý festivalový víkend, což může někomu vyhovovat více. Pro někoho to naopak může být docela náročný maraton před podiem.

Loni Dřevorockfest zkrápěl déšť. Letos to vypadalo na krásný slunečný den, ovšem s hrozbou bouřek ve večerních hodinách, což se nakonec potvrdilo, ale chod festivalu naštěstí nijak zásadně neovlivnilo. O start se postarala legendární kapela Citron, přičemž z těch legend v ní bohužel zůstal už jen Láďa Křížek s Tanjou. Kapela nicméně dala vzpomenout na legendární hitovky, které odehrávají kvalitní muzikanti v doprovodu zmíněných kvalitních pěvců a nemálo fanoušků si je spolu s nimi rádo zanotovalo. Láďa si sice na konci koncertu posteskl, že kvůli omezenému času na podiu nestihli odehrát všechny plánované písně, ovšem v Dřevohosticích se striktně dbá na dodržování hracího času a harmonogram díky tomu přesně sedí. Prostor pak následně dostali i slovenští Desmod, které jsem na tomto festivalu zažil snad poprvé a nejsem si jist, zda tu někdy před tím v minulosti hráli. Jejich vystoupení jsme však sledovali pouze zpovzdálí a mezitím jsme se spíše věnovali průzkumu areálu a pořizování videomateriálu.

Hezký čas pak dostala kapela Hanz´s Fuckers, která si pozvolna získává stále větší přízeň publika a tady v Dřevohosticích je mají evidentně rádi. Před podiem kluci měli narváno a i když ještě fans nemají jejich hity natolik zaryté pod kůží, je vidět, že je jejich muzika zajímá a líbí se. A získávají si je nejen muzikou, ale i kvalitní živelnou prezentací na podiu a to se zarytým rockerům musí líbit.

Bouřka pak přišla dříve než se čekalo a vyšlo to jak klukům z Hanz´s Fuckers, tak i kapele Alkehol, neboť průtrž mračen se strhla zrovna v pauze na přestavbu podia mezi těmito kapelami. Program tak musel být díky tomu pozastaven a posunut, protože v tomhle se opravdu hrát nedalo a bezpečnost jak diváků, tak kapely na podiu byla prioritní. Naštěstí to netrvalo dlouho a skluz tak byl díky tomu asi jen půl hodiny. Alkehol už hráli na suchu, vyšli vstříc i pořadatelům a malinko svůj set zkrátili, aby pak Doga mohla začít dříve a celý skluz se tak díky tomu mohl stáhnout. Takže kvalitně "zmenežovaná" práce. Obě dvě kapely nezklamaly. Alkehol vystupovali tradičně v dobré náladě a i když jsem je viděl letos během léta už potřetí, tak tady to bylo z jejich strany hodně dobré a uvolněné vystoupení. Doga už hrála částečně za soumraku a přestože v jedné písni zpívají, že jedou od soumraku do úsvitu, tak tady bohužel museli končit dřív :) Doga si vždy zakládala na podiové prezentaci a letos tu scénu mají fakt hezkou, podpořenou o kvalitní světelné a ohňové efekty, což oko fotografa ocenilo :) Nyní stále jedou na vlně úspěšného alba Respekt a především hitu Route 66 z něj, který je podpořen vydařeným klipem. Do Ameriky se letos Doga bude vracet i se svými fanoušky na malé hospodské turné, odkud má vzniknout další klip a dokument, tak budeme zvědavý, co nového odtud kluci dovezou.

Následující Harlej je rovněž klasika, která potěší. Někdo si sice stěžoval na zvuk, který mi až tak vepředu nevadil, oproti asi nejslabšímu světlům, které tu kapela ve srovnání s ostatními měla, což nám fotografům moc nelahodilo. Nicméně koncerty jsou hlavně o muzice a tu Harlej dělá skvělou, takže se lidé při jejich hitovkách skvěle bavili a potěšilo mě mimo jiné i po dlouhé době vytažení starší pecky Lopata, kterou nahrál ještě Vláďa Šafránek na albu Když chválím, tak sebe.

Spousta lidí čekala i na kapelu Traktor a pro mnohé to byl zlatý hřeb večera. Kapela je přeci jen nyní asi na vrcholu popularity a špičková je v současnosti i jejich tvorba a koncertní show, která se lidem zákonitě líbí. Po tmě už krásně vynikaly i pyroefekty a ostatní světla a kapela odehrála velmi kvalitní festivalový set, kterému aplaudoval zcela zaplněný areál dřevohostického zámku. O festivalovou tečku se pak postarala kapela Morčata na útěku, jejíž koncert jsme však už pro narůstající únavu neshlédli a odebrali se k domovu, stejně jako značná část publika.

Dřevorockfest má tedy za sebou další úspěšný ročník a plnoletosti dosáhl se ctí. Každoročně se festival kvalitativně zlepšuje a je hezké pozorovat i po letech stále změny k lepšímu. Kapely se zde každoročně neopakují a přestože je český rybníček malý, snaží se je pořadatelé alespoň ob rok protáčet a občas přidávat do programu i něco neokoukaného. Jednodenní festival na opravdu vysoké úrovni.