Dobrá duše pod drsnou metalovou maskou - to je Jan "Protheus" Macků z Dymytry!

Jako frontman metalové kapely Dymytry teď zažívá skvělé časy. Letos spolu oslavují 15 let existence, na domácí scéně jsou momentálně v kurzu a na nezájem publika si stěžovat nemohou. Mají za sebou první vyprodanou sportovní halu a na konci roku plánují velké koncerty, nazvané Monstrum II., zopakovat ve dvou městech. Nyní se ale postavili další velké výzvě a to dobývání cizího území. Spolu se spřátelenou kapelou Hämätom totiž vyráží ne velké podzimní turné po Německu a dle ohlasů z prvních zahraničních zastávek jsou zde zatím úspěšní. Jan Macků zvaný Protheus však sklízí úspěchy i v civilním životě s osobními projekty. Zabývá se věcmi, které by ostatním jinak byly lhostejné, ovšem on se rozhodl s nimi reálně něco dělat. To vše na úkor svého volného času. Mimo hudbu se ještě zároveň živí jako vysokoškolský pedagog. O všech těchto věcech něco prozradil v následujícím obsáhlém rozhovoru pro musicreport.cz, který vznikal ještě před začátkem německého turné.

Honzo, když jsem se tě letos v květnu po koncertě v Záhlinicích ptal, jak se dýchá 15 let pod maskou, ve své odpovědi ses zaměřil spíše na ty fyzické pocity. Mě by ale zajímalo, jak se nyní kapele Dymytry po těch patnácti letech pod maskou dýchá tak nějak celkově jako organismu, jestli mi rozumíš?

Dýchá se nám dobře v rámci možností. Za ty roky se hodně změnilo, ale něco rozhodně zůstalo. Milujeme muziku a máme to veliký štěstí, že můžeme dělat tu nejlepší práci na světě!

Za těch patnáct let je především vidět váš znatelný progres. Je za tím určitě spousta tvrdé práce, ale přeci jen vypíchl bys některé momenty nebo milníky, které vám v tom postupu do nejvyšší ligy zatím nejvíce pomohly?

To se dost těžko řekne. Myslím, že všechny momenty a všechny kroky nás někam vedly, směřovaly. Jedno bez druhýho by nešlo. Samozřejmě velký zlom přineslo Monstrum. Najednou je z nás kapela, která dokázala sama vyprodat sportovku. A další zlom – naše tažení za hranice je tady.

Nyní tedy patříte k jedněm z nejžádanějších českých kapel, máte za sebou zmíněný monstrózní koncert, kde jste vyprodali pražskou Malou sportovní halu a vaše kariéra, zdá se, směřuje ještě k vyšším cílům. Jak si tohle všechno zatím užíváš?

Je to fakt úžasnej pocit! Trochu se mi to všechno schází, máme první úspěchy s naším strojem pro zalesňování pouští, na kterém roky makám, spustil jsem svůj vlastní projekt VeryHero.cz, který mě stál tři roky práce... Je to někdy trochu masakr všechno dokupy, ale zároveň je to neskutečná jízda! Děkuju všem bohům, vesmírům a osudu a přírodě a karmě a já nevím čemu všemu, protože to je velikej dar!

K jedněm z těch vyšších hudebních cílů patří i to, že chcete prorazit s Dymytry v zahraničí. Na podzim vás čeká turné po Německu se spřátelenou kapelou Hämätom. Co od tohohle očekáváš?

Připravili jsme fakt profi program, nenechali jsme nic náhodě a teď se ukáže, jak na tom jsme. V Čechách jsme všichni v malinkým a trochu zaprděným rybníčku, naše „první rocková liga“ dost zlenivěla. Svět je velikej a nikdo se s nikým nemaže. Ukážeme tam, co v nás je a uvidíme...

No a před Vánoci nás čeká další veliká výzva – 19.12. Fórum Karlín a 21. 12. Hala Karolína Ostrava, kde odehrajeme naší monstershow – Monstrum II.

Jdete do toho naplno i díky tomu, že jste si nechali přeložit texty do angličtiny. Nemohu se tedy nezeptat tebe jako zpěváka, jak jsi na tom s angličtinou? Bude to pro tebe velký problém se texty naučit, natož pak je zpívat, aby to správně znělo?

Začali jsme spolupracovat se slovutným producentem Kohle Kohlemansleherem, který produkoval mimo jiné Powerwolf, Aborted a desítky dalších. Posunul nás o hodně levelů jinam a pomáhá mi i s angličtinou. Samozřejmě nikdy nebudu rodilý mluvčí, ale myslím, že to bude cajk.

Kdo vám vůbec texty překládal? Trváte na tom, aby se týkaly stejného tématu, který je původně v češtině anebo spíše záleží jen na tom, aby to dobře znělo a sedělo k muzice?

Spolupracujeme s dvěma textaři, jedním Američanem a jedním Britem, hodně pomáhá i Kohle a Hans z kapely 8KIDS. S textem a linkou se v angličtině pracuje úplně jinak, než v češtině. Chvilku nám trvalo, než jsme to pochopili, ale hlavně díky Kohlemu to chytlo fakt velkej drive!

Pro německé publikum bude celý playlist v angličtině nebo se jim chystáte přednést i něco ze svého mateřského jazyka?

Čeština, ač je krásná, bohužel za hranicema nikoho absolutně nezajímá. Program bude v angličtině, ale okořeníme ho sem tam nějakým slovíčkem naší mateřštiny. Jsme přeci Beast from the East (smích).

Zároveň ale chystáte i novou desku? Jak se zatím ve studiu daří?

Teď jsem se vrátil z natáčení vokálů na desku v angličtině a mám z toho fakt velikou radost. Kohle ze mě vymačkal neskutečný věci a neskutečný vejšky (smích). Nová deska pro ČR je v plánu až po německém turné.

Můžeš už něco o desce naznačit ?

Na to je ještě skutečně brzo, ale už teď víme, že bude Kohle produkovat i naši desku pro ČR a já se na to neskutečně těším!

Ještě nedávno jste prohlašovali, že je možná lepší jít cestou singlů nebo maximálně kratších EP. Nyní se tedy nejspíš dočkáme plnohodnotné desky. Co stálo za změnou názoru?

My si pořád myslíme, že cesta singlů je dobrá. Vypustili jsme už dva a určitě dáme ještě další, které pak budou všechny společně na desce.

K nové desce se dá očekávat určitě i turné. Něco mi říká, že ve vašem případě bude v příštím roce asi už ten správný čas vyjet do větších sportovních hal. Bude to tak nebo se mýlím?

Na haly je asi brzo. Máme v plánu pěkné koncerty, velkou show. Ale pořád jsme metalová kapela a hrajeme v maličké zemičce. Třeba se někdy dočkáme hal. Hodně bude záležet na úspěchu v Německu. Každopádně před Vánocemi nás ty dvě haly čekají.

Jak sis vlastně užil léto?

Koncertování, koncertování, do toho přípravy tour po Německu.Práce na VeryHero.cz i pro Lesnickou Fakultu ČZU. Klasickej masakr. A veškerej volnej čas věnuju rodině, takže no ryby, no pivo s kámošema, takže tak (smích).

Zatímco spousta lidí tráví v létě dovolenou, pro vás jako muzikanty je díky festivalům léto asi nejpernějším obdobím v roce. Sice děláte to, co vás baví, ale na druhou stranu strávíte spoustu času na cestách v dodávce. Jak tohle snášíš?

Dymytry vede workoholik Dymo, máme dvakrát víc desek, klipů, fotek, grafiky a všeho, než ostatní kapely. Na šílenost jarního tour plynule navazuje léto, z toho přecházíme na veliký tour po Německu a z toho rovnou do příprav vánočních hal. Do toho dvě desky jedna v češtině a druhá v anglině. Odpočineme si až v penálu. Snad to při tomhle tempu nebude ve čtyřiceti (smích). Ale jsem si jistej, že právě proto jsme tam, kde jsme...

Neštve tě to někdy? Neříkáš si, že bys radši trávil čas někde s rodinou? Jak s tímhle jako muzikanti bojujete?

Jasně, že mě to štve. Jeden čas jsem měl trochu nervy a depky. Pak jsem si řekl: „Děláš to, co miluješ, budeš to dělat tak dlouho, jak dlouho to vydržíš a až to nepůjde, prostě toho necháš. Není to povinnost, ale privilegium.“ To mi dost pomohlo a zase si to moc užívám.

Ty se navíc kromě muziky věnuješ více věcem. Jednou z nich je pedagogická činnost na Fakultě lesnické a dřevařské. Jak tohle jde s bigbítem dohromady?

Úplně normálně. Jen musím mít skutečně dobře naplánovanej kalendář.

Jak reaguješ, když se mezi studenty objeví nějaký fanoušek Dymytry?

Vzhledem k tomu, že máme fanoušků opravdu velkou základnu (supéééér), se mi to stává dost často. Není důvod dělat, že to nejsem já z tý kapely. Na druhou stranu není důvod to nějak řešit. Měřím všem studentům stejným metrem.

Jak jsi se vlastně dostal k lesnictví?

Můj děda byl vynikající lesník. Žil lesem a dýchal pro něj. Taky pro něj hodně udělal. Rodiče mám oba profesionální hudebníky, takže jsem chtěl být buď hudebník, anebo lesák – a vidiš to (smích).

Podílel ses i na vývoji těžebního stroje. Můžeš prosím popsat, o co šlo a jaké jsou další plány v tomhle oboru?

Podílel jsem se na vývoji několika strojů, teď momentálně testujeme mašinu, co by měla jednou zalesňovat pouště, výsledky jsou zatím super. Věř mi, že to je taky velikej rajc, ta představa, že kluci a holky z Čech postavili mašinu, co umí zalesnit poušť (smích).

Záleží ti moc na tom, jak se člověk k lesu a přírodě všeobecně chová? Co bys nejradši změnil, kdybys měl tu moc?

Já jsem zastáncem názoru, že člověk není o nic víc důležitej, než jakýkoliv zvíře, nebo rostlina. Člověk se chová k přírodě úplně stejně, jako každý jiný zvíře, nebo rostlina – rve, co se mu podaří. Jen člověk toho urve víc a vyprodukuje víc bordelu. Ale ve finále se nic neděje. Myslet si, že máme takovou moc, že zničíme přírodu nebo planetu? To je docela úsměvný. Jestli vyhubíme tisíc druhů, po našem zániku si příroda udělá milion nových. Jediný, co totálně ničíme, je naše vlastní prostředí, to v čem žijeme. A taky sebe. Jaká by mohla být pohoda na světě, kdyby byli lidi trochu normální a uvědomili si, jak suprově se můžeme mít.

Foto: Facebook

Tvá touha po určitých změnách k lepšímu ve společnosti vyústila i další zajímavou věcí a tou je sociální síť VeryHero.cz. Popiš prosím, o co jde.

VeryHero je vyústění věcí, co kolem sebe vidím. Vztahy se přesouvají na sociální sítě, nebo vlastně mizí úplně. Lidi se přestávají všímat věcí a lidí kolem sebe. Klidně nechaj ležet starýho člověka na zemi, když se mu udělá blbě. A ještě si to natočí a dají na instáč... Dlouho jsem přemýšlel, jestli by se s tím nedalo něco dělat. Všechny možný hesla, posílání peněz někam na něco. To jsou podle mě vlastně odpustky, kterýma si kupujem pocit, že nejsme úplně bezohlední. Já si řekl, že chci motivovat lidi, aby si reálně pomáhali navzájem. No a sociální síť je jazyk, kterému všichni rozumí.

Jaký má zatím VeryHero od svého spuštění úspěch? Je už mezi lidmi řádně rozšířená?

Zatím jsme ve fázi testování. Nestojí za námi žádný investor....když nepočítáme manželku, která mi povoluje utrácet peníze z rodinného rozpočtu za vývoj VeryHero (smích). Všechno jde tím pádem hodně pomalu, ale důležitý je, že to jde. Čas na šíření mezi lidi ještě nepřišel. Nejdřív to musíme fakt vychytat. Ale brzo to rozjedem ve velkým stylu (smích).

Jaké jsou zatím ohlasy od lidí během testování?

Zatím super, mám radost!

Plánujete nějaká další vylepšení? Pracujete i nadále na vývoji?

Neustále. Nápadů mám mnoho. Jen času je málo. Ale makáme!

Chtěl bys, aby se z toho stal časem mezinárodní fenomén, podobně jako Facebook nebo Instagram a myslíš, že je to reálné?

Aby bylo VeryHero světový, to je můj velkej sen. Samozřejmě to nemůže být taková masovka, jako třeba Facebook. Pořád je to věc pro lidi, kterým není jedno svět kolem nich a těch je málo, ale proto jsme tu, aby jich bylo víc a víc.

Kdy a jak se vlastně zrodila myšlenka k tomuhle projektu?

Přemýšlel jsem o tom hodně dlouho, v podstatě skoro tři roky. Nejsem typ člověka, který by na něco nadával, ale neudělal nic, aby to zlepšil. Hodně mě štval a štve ten úbytek obyčejný lidskosti a porozumění, tak jsem se rozhodl, že s tím něco musím zkusit udělat. Za tu dobu jsem prošel mnoha fázemi, nápady, stálo mě to strašnou kupu peněz. Dostal jsem se i do naprosto slepý uličky...Tak snad teď máme po těch letech něco, co začíná dávat smysl.

Co tě v dnešní době nejvíc štve?

Právě to odlidštění lidí. Vývoj počítačů mnohonásobně předběhl vývoj lidí.

Často ses ve svém blogu vyjadřoval i k veřejným věcem a událostem a často tvé myšlenky měly dle mého názoru hlavu a patu. Zkusme si proto jen tak trochu zapolemizovat… Kdybys byl politikem, co by ses snažil v prvé řadě změnit nebo prosadit?

Nechci být politikem. Já chci reálně něco dobrýho udělat pro lidi a ne jen žvanit a sbírat voliče. Věřím, že jsou politici, který to s lidma myslí dobře. Ale takový lidi logicky neslibujou nesmysly a tímpádem volby nevyhrajou. Lidi půjdou vždycky víc za koblihou zadara, než za rozumem.

Jak vlastně stíháš tolik věcí najednou? Muzika, texty, učení na fakultě, vývoj strojů, VeryHero, rodina….musíš toho v hlavě nosit asi strašně moc, ne?

Moc. Fakt moc. Naštěstí mám úžasnou ženu a rodinu, která mě drží při rozumu.

Nudou se tedy asi moc netrápíš, viď?

Jak já bych se rád jednou chvíli nudil. V důchodu se mám v plánu jen nudit na rybách (smích).

Přesto, nezbude ti někdy ani čas vyvalit se jen tak k telce a otevřít si pivko?

Nebudeš tomu věřit, ale v podstatě fakt ne. A když už sedíme se ženou u filmu, stejně mám na kolenou notebooka a řeším VeryHero nebo něco jinýho. K velký radosti manželky (smích).

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů ve všem, co děláš.

Já děkuju!

Jakub Malenovský