RECENZE: Hanz´s Fuckers - Made in Bohemia

Mladá moravská parta Hanz´s Fuckers vyprodukovala letos v létě svoje první plnohodnotné CD s názvem Made In Bohemia. Přestože už má tohle uskupení na kontě několik "épéček", fungovalo řadu let jen jako boční projekt několika spřátelených muzikantů. Od podzimu 2017 se však kluci rozhodli, že se téhle kapele začnou věnovat naplno, vydali následně další úspěšné EP "Naživu" a koncertní nabídky a přicházející kladné ohlasy od fanoušků se rázem rychle dostavily. Hanz´s Fuckers pak začali hrát po boku kapel jako Harlej nebo Doga, úspěch sklízeli i na větších festivalech a tak bylo na čase předložit fanouškům další čerstvý materiál, tentokrát už v podobě "plnotučného" CD, na kterém se nachází výživných deset skladeb.

Kdo zná předchozí tvorbu kapely, nebude při poslechu nového CD zklamán, ani překvapen. HF se na novém CD drží osvědčeného mustru, se kterým prorazili, tedy tvrdých syrových kytarových riffů, melodických zpěvných refrénů a kvalitních českých textů. Pravdou je, že zvukově je nahrávka čistší a kytarovější, než předchozí EP, kde mi zase lahodil spíše takový ten syrový garážový sound, nicméně každý muzikant nějak zraje a na každé další nahrávce se chce zdokonalovat, takže v tomhle směru je určitý progres znát a rozhodně zde není na škodu. Obdivuhodné je, že si navíc celou nahrávku vyprodukovali kytaristi Patrick Schaffer a Johnny Jay Sorum v přerovském studiu sami bez nějakých vnějších zásahů, takže je to upečené přesně podle jejich not a zní to sakra dobře. Občas sice ucho zachytí nějaké drobné chybky při nahrávání bicích, ale právě ta syrovost a originální zvuk všech nástrojů bez nějakých elektronických zásahů či samplů se mi na téhle bandě líbí. Prostě hrají pěkně po staru, tak jak to napálí na koncertě, zní to podobně i z CD.

Album otevírá roztmívané kytarové intro, kde si v prvních chvílích říkáte, že tohle už jste někde slyšel a pak vás napadne...aha, tady je inspirace Metallikou jasná. Kluci se netají obdivem k téhle legendě a myslím, že v tomhle případě to asi nebyla podobnost čistě náhodná, i když se samozřejmě nejedná o nějakou vyloženou kopírku. Na intro vzápětí navazuje svižná pecka s názvem Jsme tady, která je na úvod jak dělaná a kapela ji používá i jako úvodní pecku na koncertech. Slouží víceméně jako taková pozvánka na jejich koncert a do jejich světa. Při úvodních tónech následující pecky Kocovina mě bohužel taky napadlo, že něco podobného už tu bylo. Stejným kytarovým efektem totiž začíná i druhá pecka na předchozím EP Naživu a tak si říkáte, jestli se kluci trošku brzo nezačali vykrádat. Samozřejmě se pak píseň rozjede úplně v jiných tónech, ale na první dojem to tak na mě zapůsobilo. Možná kdyby byla zařazena v tracklistu jinde, ani bych si toho nevšiml, ale takhle mi to přišlo strašně podobné. Jinak je Kocovina obdařena kvalitním textem, se kterým se ztotožní asi každý rocker.

Texty má frontman, říkající si Johnny Jay Sorum, na celém albu a víceméně napříč celou svou tvorbou kvalitní, mají hlavu a patu, ví kde přesně zařadit melodické prvky a kde naopak trochu víc zatlačit na pilu. Texty jsou to ze života a není v nich žádné přehnané klišé, ani nějaké jednoduché slogany. Prostě někteří i méně známí rockeři text zkrátka napsat umí a tady o kvalitě není pochyb. Johnny navíc umí docela dobře zpívat, takže si je i skvěle odprezentuje. Za zmínku pak jistě stojí první klipový singl s názvem Bohemia, který se věnuje historii naší republiky a takovým trochu povzdechem, kam až se naše společnost za dobu své existence dostala. S textem se nedá než souhlasit a určitě patří k jedněm z nejlepších, co kdy Johnny napsal.

Na celém albu není slabého kusu, i když zpočátku jsem za nejslabší považoval asi song Duše, ovšem po několika dalších posleších jsem uznal, že i ona sem patří. Možná vybočuje tím, že je trochu jiná než všechny ostatní a nezapadá tak úplně do konceptu ostatních songů, které jsou si jinak celkem podobné. Možná právě větší pestrost písní jsem při prvním poslechu trochu postrádal, kdy tu není např. ani jedna vyloženě pomalá balada, kterou i tahle ostrá banda napsat umí, což v minulosti potvrdili třeba písněmi Ryba nebo Věřil bych rád. Na tomhle albu dochází ke zvolnění až v sedmé písni V závějích, která se taky moc povedla, ale vyloženě pomalá balada to taky úplně není. Podobný náznak pak najdeme ještě i ve čtvrté písni Stmívání, ale zde spíše jen v refrénu a v textu, nikoliv v tempu písně. Každý song však na tuhle desku patří a muzikanti ji nahráli v takovém rozpoložení, v jakém zrovna byli. S každým dalším poslechem se mi deska líbí víc a víc a není důvod nějaký track přeskakovat. Není nutno hodnotit každou písničku jednotlivě, protože každá má svoji kvalitu a úroveň, ovšem zmínit musím ještě poslední dvě pecky na albu, z nichž předposlední To se ti zdá byla nahraná už v roce 2009 na EP Hřích a kluci ji z nějakého důvodu zrenovovali a nahráli znovu. Tentokrát zní samozřejmě mnohem lépe, obohacená navíc o Schafferovo kvalitní sólo v závěru a kapela ji ráda nyní hraje na závěr svých koncertů. Jo, rozhodně má něco do sebe a podobných renovací by si klidně zasloužilo víc pecek z jejich starší tvorby. Poslední track Odcházení pak považuju za nejlepší pecku z celého alba, kde mě zaujala především chytlavá kytarová vyhrávka, jenž zalahodila mému uchu už při prvním poslechu na Dřevorockfestu, kdy jsem album ještě ani neslyšel a i tahle pecka trochu vybočuje a přidává albu na oné pomyslné pestrosti. Song je věnován Václavu Havlovi, ostatně jako celá deska, což lze poznat už z obalu CD, kde dominuje podobizna právě bývalého prezidenta. V dnešní době, kdy je společnost celkem rozpolcená, to lze považovat sice za trochu odvážný krok, ale kapela k tomu má své rozumné důvody, což mimo jiné vysvětlila pro musicreport.cz v tomto rozhovoru. Booklet je jinak celkem jednoduchý a tvoří jej pouze portréty členů kapely. Obvyklé texty písní zde bohužel nenajdeme.

Hanz´s Fuckers tedy vypustili v roce 2021 do světa další desítku kvalitních pecek, která jim bude určitě dobrou vizitkou a poslouží k další propagaci spolu s koncertní prezentací, kterou má kapela taktéž výbornou. Pokud tedy mám hodnotit album Made In Bohemia jako plnohodnotnou studiovou prvotinu, dopadla by na jedničku. Alespoň mě se tedy svou tvorbou hodně trefují pánové do vkusu. Nezbývá než kapele popřát hodně štěstí do dalšího růstu a určitě jejich další kroky budu rád následně sledovat. Rockové fanoušky určitě jejich tvorba potěší, jen si k nim teď musí najít cestu a zvládnout nějakou tu sebepropagaci. Pokud jim to vydrží, určitě o nich bude ještě hodně a hlasitě slyšet.