REPORT: Kabát slavil 35 let ve Zlíně

Největší tuzemská rocková skupina Kabát slaví v letošním roce krásných 35 let v současné sestavě a jak je již u téhle teplické party tradicí, slaví se tato různá kapelní výročí Po čertech velkými koncerty anebo Po čertech velkým turné. Dva velké oslavné koncerty na pražském Vypichu už má Kabát za sebou a přívětivější pro fanoušky z celé republiky je přeci jen, když za nimi jezdí kapela do blízkých měst v rámci krajů. Muzikanti si na turné taky daleko více zahrají a veškerá tíha zodpovědnosti tak neleží jen na jednom jediném velkém koncertě. Třicítku slavili Kabáti na open-air turné a nynější půlkulaté výročí se rozhodli oslavit v rámci podzimní šňůry po hokejových stadionech. V pořadí třináctý koncert turné zavítal i na zlínský zimní stadion, který byl již dopředu beznadějně vyprodán a tak se dala očekávat bouřlivá atmosféra na, sice již postarším, ale stále zajímavém sportovním svatostánku, který má své genius loci.

Na pořádání velkých koncertů už přeci jen zlínský zimák v současné době moc nestačí a jak technický tým kapely, tak i fanoušci jsou z jiných modernějších hal zvyklí na jiný komfort. První zádrhel nastal již u vstupu, kdy ještě 15 minut před začátkem koncertu stály u pouhých dvou vchodů do haly dlouhé fronty fanoušků, čekající na odbavení. Když už jsme se dostali téměř ke samotnému vstupu do haly, zavelel jeden z vedoucích security týmu: "Už nikoho nekontrolujte, nestíháme!" a tak několik stovek fanoušků proplouvalo volně na poslední chvíli do haly. Jestli mezi nimi byli i neplatící, to už se nikdo nedoví. Fronty na WC bývají asi všude, každopádně další zádrhel nastal při pokusu o vstup na plochu na stání, kam se dalo vstoupit pouze po obejítí přeplněných úzkých chodeb až na druhý konec stadionu, kde však byly už zacpané vstupy do hlediště ostatními stojícími lidmi a tak bylo velice těžké se touto hradbou probojovat. Každý chtěl stát na vyvýšeném místě a mít hezký výhled z tribuny na stání, nicméně bránil tak těm, kteří chtěli stát na ploše před podiem, kde byla ještě spousta místa a tam se naopak nikdo netlačil. Tohle asi nemělo nějaké rozumné řešení ze strany pořadatelů, tohle je prostě o lidech. Jakmile se člověk již na plochu dostal, v klidu se dalo najít místo, odkud člověk pěkně viděl na stage i muzikanty.

Kabát na čekající diváky před halou se startem koncertu naštěstí chvíli počkal a pár minut po osmé se již rozezněly tóny písně Brousíme nože. Na úvod podle mě celkem nevhodně vybraná utahaná skladba a doteď moc nerozumím tomu, proč ji Kabát neustále hraje. Netvrdím, že tu píseň nemám rád, ale podle mě má Kabát na kontě daleko více kvalitnějších pecek. Je to ovšem volba samotných muzikantů a každému se samozřejmě zavděčit nelze. No a po téhle písni začal první zlínský zádrhel i na straně kapely. Koncertu totiž spadnul řetěz, sotva začal a to z neznámých technických důvodů, kdy snad bubeníkovi Hurvajsovi nefungoval odposlech. Vzápětí se asi musela restartovat celá zvuková soustava, takže nefungoval ani mikrofon zpěváka Josefa Vojtka, který tak zaskočeným fanouškům ani nemohl vysvětlit, co se vlastně děje. Naštěstí to asi všichni pochopili, kapela na minutku zmizela z podia a Vojtek se vzápětí za technické problémy omluvil. "Holt je to náš třináctý koncert na téhle šňůře, a to jsem si v šatně říkal, aby se ještě něco nestalo", lamentoval v nadsázce vzápětí. Vše se naštěstí rychle opravilo a pak následoval už ten pravý rockový nástup s údernou starou peckou Porcelánový prasata, kterou odstartovaly detonace z podia. Publikum rychle naskočilo a velká rocková show dostala ten pravý náboj.

Kabát letos opět využívá podium 360°, přičemž není úplně uprostřed haly, ale spíše je to takový kompromis mezi klasickýcm podiem s výběhovým molem a oním 360° placem, na který má jít vidět ze všech stran hokejových arén. Tady ve Zlíně však na druhé čelní straně stadionu tribuna chybí, takže byla stage namáčknutá až k mantinelu a kapela tak hrála víceméně jen dopředu (a lehce po stranách), což mě osobně vyhovuje více. Celá kapela je tak vidět a nemusíte čekat, až na vaši stranu zrovna někdo z muzikantů příjde. Každopádně stage letos byla vymyšlená dokonale pro všechny účely a s technickým zázemím a light designem si dal tým okolo kapely opravdu záležet. Pohyblivá stropní světla dokázala díky mechanice vytvarovat různé zajímavé formace, hezky vlnit se dokázala i postranní světla, která lemovala okraje podia u podlahy a pohled z tribuny na celou stage musel být opravdu hezkým vizuálním zážitkem. Ten dotvářely i LED obrazovky, které měly rovněž možnost pohybu a různé animace na nich byly taktéž hezky zpracované. K takto velkým rockovým koncertům patří samozřejmě i pyroefekty, které však Kabát naštěstí používá střídmě a stejně jako LED animace je užívá vkusně jen v písních, kde se to opravdu hodí k dotvoření atmosféry. Zastupující agentura Pink Panther s každým velkým tour Kabátu posouvá své technické možnosti o level dál a tohle byla asi zatím nejpropracovanější vizuální show, co se samotné kapely týče.

Video:

Starej bar, Valkýra, Banditi di Praga

Kabát slavil 35 let a tak v rámci playlistu zazněl průřez téměř celou jejich kariérou a vynechány byly jen pecky z alb Má jí motorovou a Čert na koze jel. Z posledního alba pak zazněla v úvodu jen hitovka Rumcajs miloval manku, ve které se vzpomíná na divoké devadesátky, přičemž na obrazovce za kapelou běžel rychlý obrazový průřez dosavadní její kariéry pomocí ukázek různých videoklipů a fotografií z jednotlivých let. Zhruba ve třetině koncertu se celá kapela včetně bubeníka přesunula na čelo vysunutého mola, kde odehrála set asi pěti písniček na malém prostoru hezky pohromadě, což mělo taky své "komornější" kouzlo a nápad jistě dobrý. Během koncertu zazněly snad všechny zásadnější hitovky a dostalo se celkem na 26 kusů. Z těch méně hraných zazněl např. Don Pedro von Poltergeist a dostalo se i na oblíbenou baladu Houby magický v podání Milana Špalka a k mému potěšení byla zařazená i silná píseň Valkýra. Z těch nejstarších kusů se dostalo, kromě zmíněných Porcelánových prasat ještě např. na Starej bar, Piju já, piju rád nebo Žízeň, naopak snad poprvé v historii kapela vyřadila z playlistu závěrečnou halekačku Moderní děvče, čímž už dlouho "vyhrožovala", ale teprve teď dostala odvahu a publikum už na to asi bylo řádně předem připraveno :-) V rámci přídavků tak zazněly jen tři pecky - Banditi di Praga, ve které byly zajímavě využity laserové afekty, tradiční Pohoda a na závěr Kdoví jestli, ve které nastal další malý zádrhel, kdy se Vojtek nesešel v jednom místě se zbytkem kapely anebo kapela s přednahranými sborovými vokály, které se v některých písních využívají a tady se možná spustily jakoby trochu napřed. Těžko říct. Chvilku sice trvalo, než se všichni zase našli, ale jelo se dál, jakoby nic. I tohle nicméně i k živému hraní patří a asi se nenašel nikdo, kdo by měl důvod za to kapelu vypískat. Tyto drobné chybičky se naštěstí vyskytly jen na samém začátku a pak až na konci koncertu, jinak celá show běžela bezchybně a kapela Kabát prokázala, že i po pětatřiceti letech jí to šlape pořád dobře a stále se vyplatí na její koncert zajít, což dokazoval víceméně i vyprodaný zlínský zimák a další štace v Česku i na Slovensku. Zkrátka jsou to profíci a dělají to sakra dobře, nepodbízivě a na úrovni.