Svatováclavské slavnosti v Kroměříži letos s legendárními kapelami

Bohatý hudební program spolu s hezkým slunečním počasím přilákal na kroměřížské Výstaviště opět mnoho fanoušků rockové hudby, ale i milovníky dobrého piva či celé rodiny s dětmi. Svatováclavské slavnosti bývají už tradičně pomyslnou tečkou za letní koncertní sezonou a také letos se vydařily.

Na dvou podiích vystoupila řada známých kapel, přičemž program odstartovala již brzy odpoledne veselá parta Děda Mládek Illegal band. Slovenskou scénu pak zastupovaly IMT Smile a Desmod, které na hlavní stage již po setmění vystřídaly dnes již legendární české kapely Pražský Výběr a Arakain.

Nejzkušenější kapela Pražský výběr ale na sebe nechala dlouho čekat. Těžko říct, zda příčinou byla nevydařená zvukovka, technické potíže či jiný malér v zákulisí, ale všichni ostatní začínali na čas a zde to trochu vázlo. Zajímalo mě, jak tuto legendu publikum příjme. Přeci jen generace posluchačů Pražského výběru už malinko zestárla a současná generace festivalového publika možná ani neví, co kapela hraje, nicméně atmosféra nebyla špatná a na kapelu se přišlo podívat docela dost lidí, jak mladých, tak starších. O show se starali především Vilém Čok s Michaelem Kocábem a samozřejmě i maskot kapely Ropotámo v tradičních bílých rukavičkách s rumba koulemi. Michal Pavlíček pak bavil svými geniálními kytarovými vyhrávkami, ovšem trochu jsem nepochopil, proč je členem koncertní sestavy i DJ Roxtar, který tam působil poněkud zbytečně, ale asi k tomu má kapela své důvody. Některé písně byly pro festivalové publikum moc složité, nicméně ty staré hitovky jako Pražákům těm je tu hej, Na Václavským Václaváku nebo Zubatá dokázali rozproudit většinu přihlížejícících.

K domácím legendám by se dala zařadit také kroměřížská kapela Nšoči, která uzavírala večerní program na vedlejším podiu a velká přízeň domácích fanoušků naznačila, že by se nemusela tato domácí parta ztratit ani na hlavní stage neboť velkého ohlasu se jí dostalo na stejném místě i v loňském roce a je vidět, že je tady stále velice oblíbená. Ke škodě fanoušků je tak jedině to, že už dlouhá léta netvoří žádné nové songy a nepotěšila je nějakým dalším albem. Koncertní energie pánům však nechybí a je fajn si je vždycky někde poslechnout.

Velký úspěch tu sklidila rovněž bubenická one man show Miloše Meiera. Bubeník známé kapely Dymytry sem dorazil se svým sólovým projektem Drumming Syndrome a svým neúnavným a profesionálním herním projevem překvapil mnohé přihlížející. Celý program letošních svatováclavských slavností pak uzavírala další, již zmíněná legenda, tentokrát ze žánru metalu - Arakain. Ta předvedla efektní ohnivou show a jelikož jsem je už dlouho nikde neviděl, i jejich koncert jsem si pěkně užil.

Hudební programy na obou pódiích na sebe časově vzájemně navazovaly, takže až na jednu výjimku nevznikaly žádné zbytečné prodlevy a kdo si chtěl během dne na chvíli od hudby odpočinout, mohl shlédnout např. doprovodný program v podobě školy čepování piva či kuchařské show.